Defenestrace v Praze , ilustrace Matyaše Meriana
Na počátku 17. století byl Žatec prosperujícím městem s velkým hospodářským potenciálem, dokud nezačala 30 letá válka.
Bylo to město chmele a po celé oblasti byly chmelnice. Na slunných svazích se pěstovala vinná réva a krajině dominovala rozsáhlá pole ječmene. Ve městě byli důležití zejména koželuhové, kožešníci a řezníci.
Žatec byl jednoznačně utrakvistickým městem, žili zde i někteří příslušníci reformační komunity Českých bratří, o katolících nic nevíme. Národnostně byl Žatecký kraj převážně český, ale již od prvního desetiletí 17. století se v městské knize dočteme, že asi 50 % nových obyvatel se přistěhovalo z Německa nebo německy mluvících oblastí Čech.
V květnu 1618 začala třicetiletá válka pražskou defenestrací. Město Žatec se od samého počátku účastnilo povstání proti katolickým Habsburkům. Jaká byla povaha této účasti? Probíhala na dvou úrovních. Obyvatelé Žatce odváděli stavovské vládě vojenské daně a také poskytovali vojáky pro zemské vojsko, kteří se účastnili pochodů stavovského vojska.
Po smrti římského císaře Matyáše v březnu 1619 již čeští stavové neuznávali jeho nástupce Ferdinanda II. jako krále. Vytvořili konfederaci a na valném shromáždění prohlásili katolického Ferdinanda za sesazeného. 26. srpna zvolily země sdružené v konfederaci novým českým králem protestantského Fridricha Falckého, který později vstoupil do dějin jako „zimní král“.
„Když bylo rozhodnuto, že Ferdinand II. má být sesazen a Fridrich Falcký povýšen na českého panovníka, ten neváhal a okamžitě se vydal do Čech. Když přicházel z Waldsassenu, zastavil se 27. října 1619 na cestě do Prahy v Žatci. Byl přivítán s nadšením, protože žádný český panovník nenavštívil město již 60 let. Od měšťanů dostal velkou ozdobnou měděnou mísu a byl ubytován v domě tehdejšího žateckého starosty Maxmiliána Hošťálka. Dům stojí dodnes. Je to Stará pošta poblíž radnice.“
V bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 ovšem utrpělo vojsko českého krále drtivou porážku proti Katolické lize.
Bitva na Bílé hoře 1621
Město žatec však dlouho váhalo, zda se postavit na stranu vítězů. Valdštejn Albrecht z Valdštejna obsadil město Louny, které se mu vzdalo, začátkem listopadu, ještě před bitvou na Bílé hoře. Vyslal vyslance k Žatečanům, aby se také vzdali. Město to však odmítlo. Ke kapitulaci skutečně došlo až pod tlakem českých stavů, kteří v Praze kapitulovali. Žatec byla obsazen Valdštejnovým vojskem. Valdštejn okamžitě uložil městu vysokou pokutu a přinutil ho zaplatit peníze na ochranu.
Krvavý soud 16. června 1621 na Staromětském náměstí
Císař se však nyní mstil i vzpurným Čechům. Na Staroměstském náměstí v centru Starého Města pražského bylo v roce 1621 popraveno 27 představitelů české elity. Mezi nimi byl i Maxmilián Hošťálek, starosta města Žatce, které bylo zejména v raném novověku jedním z nejvýznamnějších královských měst v českých zemích.
Wilhelm von Diez, plenění v 30 lete válce
Volitelnost krále byla zrušena a Čechy se staly dědičným habsburským královstvím. Až do vzniku první Československé republiky v roce 1918 byly české země více než 300 let součástí habsburské monarchie.
Žatec měl pro obě válčící strany velký význam díky své strategické poloze na křižovatce důležitých obchodních cest. Ve městě se nacházel velký sklad zásob, z něhož bylo možné zásobovat armády. Život byl však obtížný, protože město bylo prakticky neustále obsazeno armádou. A tyto armády byly brutální. Problém spočíval v tom, že každý pluk dislokovaný ve městě měl dostat určitý příděl, ale dostávali ho proviantní důstojníci pluku. S těmito akciemi však obchodovali sami a tlačili na ně. Na obyčejné vojáky tedy nic nezbylo a sami si vzali, co potřebovali.
Pietní akce před Staroměstkou radnicí 16. června 2021 na vzpomínku na krvavý soud