Odhalení pamětní desky v Žatci
„V roce 2008 byl nad tímto masovým hrobem v rohu hřbitova v Žatci postaven symbolický kříž. Absence vysvětlující tabule na kříži vedla k tomu, že mnozí, přestože se jednalo o jeden z nejnovějších památníků ve městě, nevěděli, proč tam je, nebo že tam vůbec je. Nebo jej přiřazovali k jiným obětem války. Odhalením pamětní desky zde u kříže se vyplňuje historická mezera. Tato pamětní deska bude ctít památku těch, kteří byli zabiti bez soudního řízení. Na konci strašné války, která změnila životy milionů lidí.“ Takto komentovala odhalení pamětní desky na žateckém hřbitově ve svém projevu historička Žateckého městského muzea Dr. Milada Krausová.
Symbolická cesta přes historické hroby
Vzpomínková akce, kterou zorganizoval Spolek pro podporu města Žatec | Saaz, Heimatkreis Saaz a město Žatec, začala v 15 hodin návštěvou židovského hřbitova v Žatci, kde se vzpomínalo na oběti holocaustu a hosty přivítal Michal Lichtenstein, předseda židovské obce. Po modlitbě za zemřelé byly položeny květiny a kameny.
Následovala prohlídka německých hrobů na sousedním městském hřbitově až k takzvanému „Černému kříži“, místu, kde byla umístěna nová pamětní deska.
Kromě členů židovské obce se pamětní akce zúčastnil také německý velvyslanec v České republice Andreas Künne, starosta Žatce Radim Leibl, předseda a mluvčí Sudetoněmeckého svazu Bernd Posselt, předseda Krajského shromáždění německých spolků v České republice Martin Dzingel, předseda Sudetoněmeckého svazu v Bavorsku Steffen Hörtler, předseda Nadačního spolku Saaz – Žatec Otokar Löbl, pověřekyně Heimatkreisu Saaz Birgit Unfug a předseda správní rady nadace Verbundenheit Hartmut Koschyk. Bernd Posselt, jeden z pěti řečníků tohoto odpoledne, zakončil svůj proslov výhledem do budoucnosti: „Vzpomínáme na strašný zločin, ale pracujeme na lepší budoucnosti.“ Následné slavnostní odhalení pamětní desky velvyslancem panem Künnem a paní Birgit Unfug bylo doprovázeno písní „Ist Feierabend“.
Vyhnání Němců ze Žatce, k němuž došlo v kontextu politických změn po druhé světové válce, je významnou kapitolou v historii tohoto města. Po roce 1945 bylo mnoho etnických Němců, kteří v této oblasti žili po staletí, nuceno opustit svou vlast. Tyto události byly součástí širší vlny vyhnání, ke kterým došlo v různých částech střední Evropy a jejichž cílem bylo vytvořit etnickou homogenitu v nově vytyčených státních hranicích.
Vyhnání bylo poznamenáno utrpením a ztrátou, zejména pro ty, kteří museli opustit své kulturní kořeny a domov, ve kterém prožili celý život. V následujících desetiletích se pohled na tyto události změnil. Zatímco v poválečném období se pozornost často soustředila na vinu pachatelů, dnes se stále více uznává také rozměr utrpěné křivdy vůči vyhnancům.
Vzpomínka na vyhnání se pro mnoho bývalých členů německé komunity v Saazu/Žatci a jejich potomky stala důležitou součástí jejich identity. V dnešní době, kdy se cení kulturní rozmanitost a historická reflexe, je vyrovnání se s touto kapitolou historie velmi důležité pro podporu respektu a porozumění ve vzájemném soužití, nyní však s pohledem do budoucnosti.
Významné dějiny Žatce popisuje dokumentární velkofilm
Na vzniku filmu, jenž se postupně rodil tři roky, se podílelo třináct českých i německých historiků. Výsledkem jejich práce je nejen unikátní popis tisíciletých dějin Žatce, během nichž hrálo královské město významnou roli v české i evropské historii. Film vedle důležitých historických souvislostí ukazuje také málo známá fakta. Díky jeho tvůrcům se například poprvé veřejně potvrdila přítomnost mistra Jana Husa v Žatci.
„Pobýval zde o Vánocích roku 1412. Měl přístup do zdejší knihovny a také tady pracoval na svých důležitých dílech. Právě v Žatci například vznikalo jeho dílo Dcerka, která je psaná česky,“ uvedl lounský historik Jaroslav Havrlant. Právě on s kolegy potvrdil přítomnost významné osobnosti českých i evropských dějin v Žatci. Vedla je k tomu moderní interpretace starých historických dokumentů.
Přítomnost Jana Husa, církevního reformátora evropského významu, zvyšuje už tak významnou úlohu Žatce v dějinách. „Je zajímavé, že během deseti let vznikla v Žatci dvě literární díla, která byla pro evropskou kulturu důležitá. V němčině tu psal Jan ze Žatce svého Oráče z Čech, v češtině Jan Hus svou Dcerku,“ upozornil na zajímavou shodu J. Havrlant.
Nový dokumentární film připomíná nejen tyto dvě významné osobnosti žateckých dějin. Popisuje dějinné zvraty ve městě, Čechách i Evropě, spolupráci i pozdější konflikty mezi Čechy a Němci.
Premiéru filmu vidělo plné žatecké divadlo, které jeho tvůrce ocenilo po skončení projekce dlouhotrvajícím potleskem. Dokument nyní mohou vidět stovky a tisíce dalších lidí. „Film právě viděli učitelé a ředitelé základních i středních škol v Žatci. Podle jejich zájmu jsme připraveni pro školy udělat v říjnu několik projekcí. Školy dostanou i DVD s filmem, a to zdarma,“ řekl Petr Šimáček, předseda Sdružení rodáků a přátel města Žatce, které vznik filmu iniciovalo. DVD si mohou zájemci také koupit, a to v prodejně Sklo-porcelán u Zábranských na náměstí Svobody. Získat disk je možné také přes Amazon na internetu.
Film „Žatecko“ je možné objednat u Studia Sirius v Meura online