Kondrad Heinlein na Žateckém náměstí
Na počátku 30. let 20. století zasáhla hospodářská krize i Žatec a celé Československo. To mělo za následek sociální krizi, zejména pro Němce, protože nejhůře postižené oblasti byly právě v pohraničí, například v Žatci. Na německé straně z toho profitovalo nacionalistické až pravicově extremistické spektrum – především nová politická síla: Henleinovo hnutí, pozdější Sudetoněmecká strana.
Mnoho Němců bylo nezaměstnaných i v oblasti Žatce. Sedlákům na okolním venkově se dařilo o něco lépe, protože byli stále schopni se o sebe postarat, alespoň z větší části. Nezaměstnanost sudetských Němců dosáhla v roce 1933 vrcholu 600 000 osob. To se týkalo 40 % pracující populace. Mezi Čechy to bylo v tomto období pouze 10 %. V letech 1918 až 1938 zaniklo více než 2000 sudetoněmeckých průmyslových a obchodních podniků.
Vzhledem k tomu, že byl postižen zejména exportně orientovaný průmysl spotřebního zboží sudetských Němců, bylo nezaměstnaných Němců obzvláště mnoho. Při zpětném pohledu by nyní byla zapotřebí zvláštní opatření na podporu zejména německých oblastí, která se však neuskutečnila. Pro Němce v Československu ani pro tyto oblasti neexistovaly žádné zvláštní programy. A naopak, protože Sudetoněmecká strana se od samého počátku chovala krajně nacionalisticky, byla jasně protidemokratická a spojovala se s nacionálně socialistickým Německem, nebyl z hlediska československého vedení ani důvod podporovat zejména německé podniky.
A tak jsme byli svědky toho, co můžeme nazvat největší hrozbou pro demokracii. Lidé byli velmi nespokojení a dlouhodobě nezaměstnaní, nemohli si zajistit rozumné živobytí, což vedlo k silnému radikalismu. Národnostní skupiny a hnutí využívaly tohoto radikalismu ke svým cílům, což bylo také příčinou posílení henleinovského hnutí a velké radikalizace. Ve dvacátých letech zde panoval relativní klid, který se ve třicátých letech již nedostavil. Svědčí o tom i skutečnost, že československé úřady jsou nyní nuceny prošetřovat inzeráty, protože v některých německých hostincích v Žatci se objevují nápisy s textem „Češi a Židé nejsou žádáni“.
Celostátní sjezd německých turnerů 1933 v Žatci na stadionu Flora
V roce 1933 konečně přišel den, kdy se Žatec stal pro henleinovské hnutí obzvláště důležitým místem. Konrad Henlein, předseda tělocvičného svazu „Deutsche Turnerverband “ v Československu, uspořádal celostátní sjezd turnerů v Žatci jako velkou manifestaci Němců v zemi. I přes vysokou nezaměstnanost přijelo do města 20 000 cvičenců 50 000 návštěvníků.
V témže roce Henlein založil Sudetoněmeckou domovskou frontu, která se v roce 1935 přejmenovala na Sudetoněmeckou stranu.
