Dne 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda, která zpečetila připojení tzv. „Sudet“ k Třetí říši, a 9. října 1938 se k jásotu německého obyvatelstva přesunula do Žatce 1. tanková divize německého wehrmachtu.
Všude na ulicích a nárožích Žatce teď stojí lidé a radostně mávají. Těsně namačkaní lidé stojí na tržišti a sotva slyší hudbu, kterou vydává lidové volání o spásu.
Byli však i Němci, kteří se nyní začali obávat o budoucnost. V rozhovoru s velícím generálplukovníkem 1. tankové armády Rudolfem Schmidtem paní Klepschové, která se nyní těšila, že nastávají jiné podmínky, odporoval – „Paní, nevěřte, prosím, že jste nyní v ráji, pouze jste přešla z pánve do ohně.“ V rozhovoru s velitelem 1. tankové armády Rudolfem Schmidtem paní Klepschová prohlásila, že „je to jako v ráji“.
Přímo za jednotkami wehrmachtu pochodovala od prvního října 1938 do Sudet takzvaná Einsatzkommanda. Einsatzkommanda, složená z mužů z Bezpečnostní služby SS, takzvané SD, s sebou nosila dva seznamy: takzvaný kartový index M, který byl sestaven týdny a měsíce předtím v Berlíně a obsahoval i vězně ze Sudet, a takzvaný kartový index E, pravděpodobně Einsatzkartei, který obsahoval přes 460 jmen. Tyto dva spisy, spisy M a E, obsahovaly politické odpůrce národního socialismu, komunisty, sociální demokraty, české osobnosti, ale také celou řadu Židů a osoby uvedené v těchto dvou spisech byly určeny k zatčení.
V roce 1930 žilo v Žatci 3 156 Čechů a 924 Židů, v roce 1939 už jen 250 a 91 Židů. Termín vyhnání v roce 1938 bych v souvislosti s Čechy nepoužíval. Je zcela zřejmé, že ve stejné době probíhalo mnoho různých událostí. Na jedné straně mnoho Čechů, ale také mnoho německých antifašistů a Židů utíkalo před terorem sudetoněmeckých radikálů. To je jeden z důvodů, proč se tolik Čechů stěhovalo z pohraničí do vnitrozemí. Většinou se jednalo o útěk bez alternativy. Dalším důležitým důvodem bylo, že mnoho státních a veřejných zaměstnanců Československa bylo povoláno zpět do vnitrozemí. Také oni se s rodinami přestěhovali do vnitrozemí. Pak jistě docházelo v různých případech k vyhánění jednotlivých Čechů nebo jejich rodin, ale není doložen jejich počet a nelze předpokládat žádný centrální řád. A to vše dohromady je součástí toho, čemu se dnes často říká vyhnání Čechů z pohraničí.
Represe proti Židům brzy zesílily. Symbolem toho byla celonárodní pogromová noc 9. listopadu 1938.
Dne 4. prosince 1938 se po připojení k Třetí říši konaly volby také v Sudetech. O-Ton Ufa Tonwoche: „99 ze 100 našich lidí v Sudetengau se u volebních uren přihlásilo k podpoře Vůdce a Říše“.
15. března 1939 obsadila německá vojska v rámci akce „Obsazení Prahy“ (Erledigung der Rest-Tschechei) celou Českou republiku. Hitlerovým výnosem se Čechy a Morava staly „říšským protektorátem“ s německou jurisdikcí. Jen o několik měsíců později, 1. září 1939, začala druhá světová válka.