Pamětní výpověd Petra Klepsche

Peter Klepsch narozen 1928 v Žatci

Peter Klepsch, bývalý vězeň tábora Postelberg: Po třech týdnech v květnu 1945 Rusové náhle odešli, bylo to v pátek. Ruští vojáci najednou ze Žatce zmizeli, celé město bylo plné českých uniforem a po městě už kolovaly zvěsti, že všichni lidé z Posteloprtech  zmizeli. To bylo v sobotu. A v neděli ráno v devět hodin mě sestra vytáhla z postele a řekla: „Jsou tam vojáci, musíš se co nejrychleji dostat na náměstí. Všichni němečtí muži od 13 do 65 let tam musí být pod hrozbou trestu smrti.“ Pochodovali jsme tam ve dvou kolonách.

Hlavní náměstí města bylo v té době rozděleno vodní nádrží, kterou pro protipožární účely vytvořili letečtí strážci. Od začátku tedy existovaly dva sloupy, jeden vlevo a druhý vpravo od Trojičního sloupu. První, co jsem viděl, byla vražda pošťáka jménem Gansl. Přišel Libočanskou brankou , zřejmě pozdě, nebo udělal nějakou poznámku. Byl okamžitě zastřelen a poté ho přejel nějaký mladík na motorce. Nejhorší bylo, že se nešťastníkova střeva zamotala do paprsků kola. Byl to hrůzný pohled a nejhorší na tom bylo, že ten člověk byl drobný poštovní zaměstnanec, vlastně ho znalo celé město jako starého sociálního demokrata a vůbec ne jako nacistu.To byl první šok, který jsme zažili, a pak nás odvedli – pokud si dobře vzpomínám – ve dvou kolonách.

Chvíli jsme tam museli čekat, pak jsme šli za nádraží kolem kolejí, tam byl průlom směrem na Staňkovice, tam byla polní cesta a nahoře, kde je dnes autodrom, ten byl tehdy prázdný a nezastavěný a na kopci jsme museli čekat, až přijde další kolona, a naši strážní řekli: ,Dejte mi hodinky, už je nebudete potřebovat. „Čekali jsme tedy, dokud nepřijela další kolona, a pak jsme byli vedeni v řadách po šesti pod dohledem českých vojáků do Postelpúrt  a dorazili jsme tam až odpoledne. Město na mě působilo strašidelným dojmem, bylo úplně prázdné, na ulici nikdo nebyl, a pak nás zavedli do kasáren a na kasárenský dvůr a tam nám řekli: „Posaďte se.“ Všichni jsme se posadili. Museli jsme si sednout a pak jsme se vlastně po zbytek neděle – stále přijížděly kolony, také z vesnic – moc nehýbali. V noci jsme museli spát na chodníku, jak jsme byli, jak jsme přišli; mnozí v nedělních oblecích, protože byla neděle 3. června.

————————————–

Výňatek z tajné zprávy pražského ministerstva vnitra a obrany z roku 1947: Podle informací došlo k provokačním akcím proti československé armádě z německé strany. Z tohoto důvodu vydal tehdejší velitel lokality Saaz podplukovník Dut, nynější velitel jednotky v Niemes, po dohodě s předsedou okresní správní komise Dr. Petráškem oznámení, podle kterého měli být Němci soustředěni na určitém místě.

Toto soustředění prováděli v Žatci příslušníci 1. československé divize pod velením kapitána Černého a kapitána Jana Zíchy, který měl jako zpravodajský důstojník jméno Petrov. Podle vyšetřování ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra, které je zatím třeba považovat za předběžné, se jmenovaný nedopustil žádného z činů, které jsou mu dnes připisovány. Existuje domněnka, že je to proto, že Zícha je jediným funkcionářem, který v oblasti zůstal a který zároveň zastává důležitou funkci předsedy okresního národního výboru.Zdroj.

:Archiv bezpečnostních složek Ministerstva vnitra R-KA, f. A2/ 1, kart. 58/ 1765

První strana tajné zprávy ministerstva vnitra a obrany z 28. července 1947 o případu Saaz a Postelberg, výpis (Archiv bezpečnostních složek MV ČR, pobočka Kanice u Brna).

Co se ještě stalo v Žatci : Jen několik hodin před koncem války projížděl městem evakuační transport z koncentračního tábora Terezín. Zanechala po sobě oběti epidemií a viny. Také skupina slezských batolat byla na konci války v Sázavě překvapena a pod pohrůžkou smrti rozdělena Rusy mezi sázavské rodiny. O víkendu 2. a 3. června byl u jižní zdi „Nového hřbitova“ zastřelen neznámý počet lidí. V hromadném hrobě je údajně téměř stovka lidí, včetně vojáků, kteří zemřeli ve vojenské nemocnici. Asi padesát lidí se v těchto dnech rozhodlo pro sebevraždu ze strachu z horšího.

Zpráva zemského četnického velitelství Chomutova pro zemské velitelství v Praze o situaci v okrese Žatec z 20. června 1945: V neděli 3. června 1945 provedly oddíly československé armády ve městě čistku. Němečtí muži ve věku 13-65 let byli v doprovodu armády odvezeni do pracovních táborů v Sázavě a Postelbergu. Bylo jich asi 5 000 mužů.

————————————–

13. června 1945 nařídilo velení místa v oznámení, aby se všechny německé ženy s dětmi bez ohledu na věk dostavily do 10 hodin dopoledne do bývalých kasáren SS v Sázavě. V jejich zavazadlech byly nalezeny cennosti jako zlato a šperky, které jim byly za tímto účelem odebrány a předány komisi. V budově Národní banky v Sázavě tak bylo předáno několik krabic zlata a cenných šperků. Osoby pak byly rozděleny do pracovních sekcí podle věku a pracovní schopnosti.

Bezpečnostní podmínky se pomalu zlepšují. Poměrně značný počet českých zájemců, živnostníků a zemědělců stále čeká, až se ve městě a na venkově usadí. Zásobování města potravinami je uspokojivě regulováno na základě přídělových lístků. V červnu 1945 propuklo mezi internovanými obyvateli několik případů břišního tyfusu.

Zpráva velitele komantatůry v Žatci.