Raný středověk

Příchod Lučanů na Žatecko

Raný středověk. Oblast Žatce byla osídlena již dlouho před první písemnou zmínkou o městě. Byl to keltský kmen Bójů a poté germánské kmeny Markomanů. V 6. století začalo stěhování slovanských kmenů z oblasti dnešní Ukrajiny a Dněpru na západ. V oblasti Žatce se usadil slovanský kmen Lučanů.

Od 10. do 12. století byly domy v Žatci postaveny ze dřeva. To platí i pro opevnění. Typická raně středověká hradba se skládala z dřevěné konstrukce, na níž byla umístěna suchá kamenná zeď chránící před požárem. Archeologické výzkumy ukazují, že jinak byly z kamene postaveny pouze kostely ve městě.
O rané historii Žatce je k dispozici pouze několik historických pramenů. Vykopávky na území města však dokládají, že hradiště zde muselo existovat již v 10. století.

Václav I. na reliefu chrámu Sv. Víta v Praze

Registrujeme zde stará opevnění z 8. a 9. století, která jsou dodnes kmenovými pevnostmi. Je třeba připomenout, že v roce 919 se stal králem saský vévoda Jindřich I. a zahraniční politika Přemyslovců, která se do té doby soustředila na Bavorsko, musela projít obratem. Následné nepřátelství vyvrcholilo vojenským střetem v roce 929: Jindřich I. spolu s Arnoldem Bavorským dorazili k Praze, oblehli ji a přinutili knížete Václava, aby se formálně podřídil. Jeho bratr Boleslav zřejmě zastával radikální či opačný názor na tuto politiku a domníval se, že se může postavit říši, a proto podle jedné z interpretací došlo k zavraždění svatého Václava ve Staré Boleslavi.

Pokud bychom přijali zde uváděná data a založení Žatce již v době svatého Václava, znamenalo by to, že tento český kníže a národní světec již tehdy prováděl expanzivní politiku, kterou tak úspěšně prováděl jeho bratr Boleslav a založil říši, a to již v 10. století. .
Při archeologických vykopávkách byl na Chelčickém náměstí objeven velký kostel s neznámým patronátem a mnoho pohřebišť. Nejnovější hroby z 12. století byly pokryty velkými kamennými deskami. Na západním průčelí kostela stála velká hranatá věž. Samotný kostel byl vyzdoben románskými reliéfními dlaždicemi. Podle nálezů šperků, tzv. esovitých záušnic, usuzujeme, že slovanské obyvatelstvo zde bylo pohřbíváno od 11. do počátku 13. století. Bylo objeveno celkem 258 hrobů mužů, žen a dětí.

Rekonstrukce knížecího dvora z 11. století v Žatci

Rekonstrukce přemyslovského knížecího dvora z 1. poloviny 11. století, která byla zkoumána v letech 1999-2000 a studuje se dodnes. To, co zde vidíte, je ideální rekonstrukce, velmi důležitá jak pro samotné archeology, tak samozřejmě pro veřejnost. Byl identifikován knížecí palác, prozkoumány skladovací budovy za ním, palisádová ohrada s bránou a kostel s neznámým patronátem. Tento kostel byl založen zřejmě v poslední čtvrtině 10. století a je vedle Pražského hradu zcela jistě nejstarším kostelem v Čechách, zdůrazňuji, že vedle Prahy.

V roce 1937 byl nalezen slavný Žatecký poklad. Bylo to dva a tři čtvrtě kilogramu zlatých a stříbrných předmětů, stříbrných mincí a stříbrných mincí. Dříve se věřilo, že tento poklad patřil obchodníkovi, dnes se však předpokládá, že patřil specializovanému řemeslníkovi, šperkaři, který z těchto drátků vyráběl šperky technikou filigránu.

Žatecký poklad

Mince v nálezu pocházejí z českých mincoven, především z Prahy. Byly mezi nimi však i německé a jiné zahraniční mince. Numismatický výzkum ukázal, že poklad byl zakopán mezi lety 1009 a 1012.
K převratu došlo kolem roku 1200, kdy byla postavena románská bazilika Panny Marie, z níž se dodnes zachovaly dvě románské věže současného kostela.

další stránka