Husité v Žatci

Jan Hus (1369-1415).

Jan Hus byl český křesťanský teolog, kazatel a reformátor. Podle nejnovějších poznatků pobýval reformátor Jan Hus o vánocích roku 1412 v Žatci. V Praze na něj byl uvalen církevní zákaz a dlouho se nevědělo, kde se zdržoval. Předpokládalo se, že pobýval na Kozím hrádku nebo na jiném hradě. Nejnovější výzkumy však dokazují, že skutečně pobýval v Žatci a strávil zde vánoce a zimu roku 1412/1413.
Po upálení Jana Husa na hranici v Kostnici vzniklo husitské hnutí, tj. česká reformace. Žatec se stal jedním z jeho nejdůležitějších center.

S příchodem české reformace, tzv. husitství, se k tomuto reformnímu hnutí připojili i němečtí obyvatelé Žatce . A tak se Žatec – německo-české město, se již tehdy stalo česko-německým husitským městem. A tito husité nebyli jen tak ledajací nacionalisté, ale vážení němečtí a čeští občané Žatce. Mezi českými žatečany se později rozšířil, můžeme říci tzv. viklefismus a jiná reformní učení reprezentovaná univerzitní reformní skupinou kolem Mistra Jana Husa. Na svou dobu ohromná žatecká městská aglomerace, která byla tehdy rozdělena do devíti farností a oplývala tedy celou řadou živých kostelů jako center křesťanského života.

Ze Žatce  pocházeli také dva významní husitští kněží, Jan Němec a Petr Němec, kteří byli pravděpodobně Němci. Ti se však přidali na stranu radikálních husitů.

V této neklidné době se objevovaly různé vize o blížícím se konci světa, který měl přijít v polovině února 1420 Když přišel rok 1420 a svět neskončil, začali se husité vyzbrojovat a u Smolnic se shromáždilo vojsko ze Žatce, Loun a Slaný. Společně dobyli klášter Postelberg a zničili ho.

V následujících letech se na příkaz papeže Martina V. uskutečnilo několik křížových výprav proti kacířským Čechům. V roce 1421 byl  Žatec  , který byl v té době jednou z největších husitských pevností, rovněž obléhán mnohem početnějším křižáckým vojskem pod vedením hraběte Ludvíka Palatina. (historická dokumentace Polánková muzea) útoků však bylo úspěšně odraženo. Poté, co se mezi obléhateli rozšířila zvěst, že se blíží silné husitské vojsko s vojevůdcem Janem Žižkou, opustili  Žatecko divokým útěkem.

Křížové výpravy a Jan Žižka

5. července 1436 na sněmu v Jihlavě  uznali husité císaře Zikmunda za právoplatného českého krále. Již dříve se dohodli na „pražských kompaktátech“, které jim mimo jiné umožňovaly přijímat svaté přijímání v obou formách, včetně laického kalicha. Husitské války tak skončily.

Přesto se konflikty mezi katolíky a českými utrakvisty v následujícím období dále prohlubovaly. V roce 1547 císař Karel V. zakročil proti protestantským šmalkaldenům. Ve zbrani mu pomáhal jeho bratr Ferdinand I., který byl zároveň českým králem. Cestou projížděl Žatcem a rozhodl se zde přenocovat. Městská rada se však obávala rabování a do města pustila pouze samotného krále a 40 mužů na koních. Později za to byli obyvatelé Žatce přísně potrestáni a museli zaplatit 8000 míšeňských škopků.

další stránka