Gustav Husák Foto: Ing.Mgr.Jozef Kotulič
V 70. letech začala v Žatci také „normalizační éra“ V dějinách Československa se termínem normalizace označuje období po násilném potlačení Pražského jara armádami Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Na počátku tohoto období byla potřeba „normalizovat poměry“ oficiálním ospravedlněním represivních opatření, jako bylo obnovení cenzury, rozpuštění nezávislých společenských a politických organizací, které vznikly v reformním roce 1968, a „čistky“ v komunistické straně. Kritici režimu byli pronásledováni a vězněni. Nedocházelo však k politickým procesům s rozsudky smrti, jako tomu bylo v době stalinismu v 50. letech.
Nový silný muž a 1. stranický tajemník KPČ Gustáv Husák zahájil ihned po nástupu k moci tzv. „konsolidaci poměrů ve společnosti“. Jeho cílem bylo obnovit autokracii komunistické strany, zrušit všechny reformní zákony z roku 1968 a zlikvidovat nezávislé politické a kulturní organizace, které vznikly v roce 1968. Husákovo vedení začalo přísnými „čistkami“.
Čistky se dotkly správy města, škol, kde ředitelé a učitelé přišli o práci, zemědělských podniků a všech sociálních institucí ve městě. Dostali podřízená místa a byla jim zakázána jakákoli politická činnost. To bylo spojeno i se značnou finanční nevýhodou. Přinejmenším v případě Saazu nebylo toto období dodnes přehodnoceno a zdokumentováno. Po sametové revoluci v roce 1989 byly rehabilitovány.
Cenzura se dotkla i kulturního, klubového a společenského života v Sázavě. Opět byly založeny jednotné socialistické svazy a všechny veřejné akce podléhaly pokynům a schválení stranických kádrů.
Studentská stávka a demonstrace v Praze v listopadu 1989
Koncem listopadu 1989, poté, co byly svrženy téměř všechny ostatní komunistické režimy ve východní Evropě, začala v Praze tzv. sametová revoluce. Žatecká městská rada vyjádřila nesouhlas s nepokoji v Praze a jasně podpořila politiku komunistické strany a vlády. Po výzvě ke generální stávce 27. listopadu 1989 se studenti středních škol v Žatci chtěli aktivně zapojit, ale pedagogický sbor jim v tom zabránil.
Koncem listopadu vzniklo po pražském vzoru také občanské fórum v Žatci, které se sešlo se zástupci města a PK. Výsledky byly projednány na setkání na náměstí s přibližně 500 účastníky.
Dne 1. února 1990 bylo zvoleno nové zastupitelstvo se starostou Josefem Zábranským. Nová městská rada byla stále s účastí komunistů, ale ti už neměli většinu.
Tak začala i v Žatci náročná cesta ke svobodě a demokracii. První svobodné volby do národních rad České republiky a Slovenska se konaly v červnu 1990. 1. ledna 1993 zaniklo Československo a vznikly dva samostatné státy – Česká republika a Slovenská republika.