Nové osídlování Žatce začalo ihned po válce. „Pohraničí je předvojem socialismu“, znělo heslo na vnitrostranických schůzích českých komunistů. Odpovídající plány byly realizovány jak v moskevském exilu, tak v domácím odboji. V druhém případě se na něm podíleli i levicoví nekomunisté. Nejpokročilejšími plány na počátku května 1945 byly plány pozemkové reformy, která v první fázi spočívala v konfiskaci německé půdy a jejím převodu na nové osídlence a stát.
Volby do Ústavodárného shromáždění Československé republiky se konaly v neděli 26. května 1946. Byly to první volby v Československu po druhé světové válce, jediné před nástupem komunistů k moci, a často se o nich hovoří jako o posledních svobodných demokratických volbách po více než čtyřiceti letech, i když je třeba podotknout, že nebyly zcela svobodné, neboť se jich mohly zúčastnit pouze strany Národní fronty, zatímco pravicové strany nesměly kandidovat vůbec. Po volbách se navíc nepočítalo s žádnou opozicí, volby měly pouze určit rozložení sil ve vládě Národní fronty. Hovořilo se také o diktatuře Národní fronty, jejíž kurz byl stanoven již v Košickém programu. Z voleb vyšla vítězně Komunistická strana Československa s 32 %. Ve městě Žatec byl podíl voličů KPČ ještě vyšší.
.Nejpočetnější etnickou skupinou v Žatci byli Češi, kteří se přistěhovali z českého vnitrozemí především v rámci státních programů na osídlení pohraničí. Bylo mezi nimi ale také mnoho příslušníků Svobodovy armády, která byla infiltrována komunistickou vojenskou kontrarozvědkou OBZ již během svého vzniku v Sovětském svazu v Buzuluku-
Významnou skupinou byli Volyňští Češi. Jednalo se o potomky českých emigrantů, kteří se v druhé polovině 19. století vystěhovali do carského Ruska a mohli se usadit v úrodných rovinách Volyňské gubernie na západní Ukrajině. . Volyňští Češi byli vhodní pro osídlení v Žatci, neboť byli dobří hospodáři..
Volyňští Češi měli přednost při obsazování hospodářství. Část již obsazené půdy museli předchozí správci předat volyňským emigrantům. To se později ukázalo jako jeden z hlavních důvodů nepřátelství vůči tomuto etniku a zpětně i minimální snahy přizpůsobit se chodu vesnice a spolupracovat s jejími představiteli.
Obtížné soužití volyňských Čechů s ostatními obyvateli Žatce ještě zhoršilo vyhlášení rozdílných volebních preferencí v roce 1946. Zatímco Češi a Slováci volili převážně komunistickou stranu, emigranti volili národní socialisty a lidovce. Volyňští Češi neskrývali své negativní zkušenosti s praxí bolševizace zemědělství, což byl hlavní důvod jejich negativní identifikace s komunistickou stranou. Utekli před Stalinem, nyní byli opět pod dohledem Státní bezpečnosti a v roce 1948 se opět ocitli pod komunistickou vládou a kolektivizací.