Únorový převrat 1948 v Žatci

25. února 1948 v Praze na Staroměstském náměstí, Klement Gottwald

Únorový převrat 1948, ačkoli komunisté a sovětští poradci ovládali klíčová ministerstva (obrany, vnitra a zemědělství již od srpna 1945), provedli komunisté na naléhání sovětské Komunistické strany převrat. Neboť bylo jasné, že KSČ utrpí po příštích volbách kvůli nespokojenosti obyvatelstva velké ztráty a nebude již hrát vedoucí roli. Pro Sovětský svaz by to byla neúnosná situace.

Po únorovém převratu v roce 1948 byl stát plně pod vládou komunistické strany a od jejího vyhlášení v březnu 1948 se zcela přiklonil ke stalinské politice Sovětského svazu. Edvard Beneš odstoupil, protože nechtěl podepsat novou ústavu z května 1948. Novou Československou republiku vyhlásil komunistický vůdce Klement Gottwald. Stal se prezidentem republiky a prvním tajemníkem komunistické strany.

Nástup Lidových milicí na námšstí v Žatci v roce 1948

V celé republice a také v Žatci byly založeny akční výbory pro očistu veřejného a hospodářského života v podnicích a úřadech. V Žatci pod vedením předsedy okresního národního výboru Jana Zíchy.  10. května 1948 se v Žatci  „spojila“ sociálně demokratická strana s komunisty a voličům byla ve volbách 30. května 1948 předložena pouze jedna kandidátka Národní fronty. Tento systém se používal až do roku 1989. V Žatci pro ni hlasovalo 7258 voličů a 57 voličů odevzdalo bílý lístek. To byl jediný způsob, jak dát najevo nespokojenost s komunistickou politikou. Když se v Československu chopili moci komunisté, bylo ve velmi krátké době pronásledováno asi 280 000 lidí.

Kapitán Karel Sabela ze Žatce byl popraven 18. července 1948 v Praze.

Byl tu však i odpor. Na podzim 1948 byla v Žatci založena odbojová skupina Praha-Žatec , s kapitánem Karlem Sabelou, která údajně plánovala ozbrojené převzetí moci komunistickým režimem. Na přípravách převratu, který měl v Praze vypuknout 8. března 1949 za účasti několika vojenských posádek a civilních odbojových skupin z Prahy a okolí, se podílelo více než 300 osob. Dodnes nebylo spolehlivě objasněno, zda se skutečně jednalo o plánovaný puč, nebo o provokaci státní bezpečnosti. Většina zúčastněných však za svou účast na přípravách zaplatila vysokými tresty vězení, pět z nich bylo dokonce popraveno.

Rok 1948 byl také rokem leteckého transportu do Izraele z letiště Saaz, který měl zásadní význam pro vznik Státu Izrael. Více informací o operaci Navot a operaci Balak.

Státní převrat v únoru 1948 odstartoval druhou vlnu masivního znárodňování, která postupně během desetiletí zcela zlikvidovala soukromý sektor v Československu. Již v dubnu 1948 bylo zahájeno znárodňování všech podniků s více než padesáti zaměstnanci. Represe a tlak státu však postupně postihly i drobné řemeslníky a živnostníky a nakonec byly dovršeny nucenou kolektivizací na venkově. A tak byl celý stát v mocenské sféře SSSR uveden do souladu s „diktaturou proletariátu“.

Těch několik Němců, kteří v Žatci  zůstali, už nemuselo nosit bílou pásku s písmenem N jako „Němec“. Mohli opět používat veřejnou dopravu. Po roce 1945 však bylo zakázáno používat německé názvy a na veřejnosti používat německý jazyk. V roce 1953 bylo Němcům žijícím v ČSR konečně obecně přiznáno československé občanství..

další stránka