Vyhnání (odsun) Němců z Československa, měl býti podle vítězních mocností proveděný jako humanní „ transfer” . Ve skutečnosti mu ovšem předcházel v květnu a červnu 1945 teror. Nejednalo se však a spontanní projev národního hněvu a msty za utrpené bezpraví Čechů, nýbrž o plánované akce českých a ruských vojenských tajných služeb, kterými ještě před postupimskou konferencí připravovali půdu pro socialistickou laboratoř v pohraničí. Komunisté hráli při tom hlavní roli. Nastaveno to bylo Košickým programem, který byl předehrou pro převzetí moci v roce 1948 pro komunistickou diktatůru proletariátu moskevského modelu.
Stejně jako v jiných městech republiky začalo i v Žatci „zúčtování“ s Němci. Po odchodu sovětské armády 2. června prošli následující den městem příslušníci Svobodovy armády, dále příslučníci Revolučních gard a ozbrojení civilisté. Prohledali všechny byty. Všichni muži od 13 do 65 let se museli soustředit na náměstí a následoval pochod do Postoloprt. Svědectví Petra Klepsche
V bytech nesměl zůstat žádný Němec. Bylo zřízeno několik hromadných táborů. I. v plavecké škole, II. na střelnici III. v bývalých kasárnách SS a ve IV. v domě Vratislav ). Němci byli přiděleni na práci a večer se museli vrátit do tábora. Museli nosit bílou pásku s nápisem „N“ a na nákupy směli chodit jen v určitou předem stanovenou dobu.
V Posteloprtech došlo k hromadným popravám ze strany českých jednotek OBZ a k násilnostem vůči Němcům docházelo i na dalších místech v celém Žateckém regionu, které byly následně zdokumentovány Státní bezpečností (StB). Domovský spolek Saaz (Heimatkreis Saaz) vydal o tom v roce 2013 dokumentaci v knižní podobě „Pravdou k smíření“, která bude znovu vydána v lipském nakladatelství v roce 2022 v češtině i němčine. .
Sestavení přepravy Němců na železniční stanici Saaz (Foto z archivu J. Bláhy v Žatci)
Následný organizovaný „odsun“ začal v Žatci 12. února 1946, a to přímo ze sběrných táborů. Vlaky měly 40 vagonů s nejméně 30 lidmi, tedy asi 1200 osob. Každý si směl vzít s sebou pouze zavazadlo do 50 kg. Cennosti, šperky nebo zlato, cenné papíry byly zabaveny ve prospěch státu. První transporty směřovaly do americké okupační zóny a v červnu také do sovětské zóny. Do podzimu 1946 bylo ze Žatce do okupačních zón odesláno celkem 23 transportů s 27 856 Němci. K 1. listopadu 1946 zůstalo v okrese Žatec jen asi 2000 Němců.
První noví osídlenci, kteří se nyní přicházely z Prahy nebo jiných oblastí do pohraničí, se stěhovali spontánně na základě výzev, které se objevovaly v tisku nebo v článcích vyzývajících k převzetí majetku Němců pod národní správu. Ale byli tu i takzvaní zlatokopové, kteří vykrádali byty a vraceli se do Prahy nebo jiných měst.
Nákladní vozy směrem do pohraničí
Zabavený a zkonfiskovaný majetek německého obyvatelstva nebyl de facto vydán, ale musely za něj být zaplaceny přejímací ceny, které však byly velmi nízké a zčásti spíše symbolického charakteru. Za velmi nízké ceny se prodávaly také farmy a zemědělská půda.