Změna v Žatci

Setkání vyslanců na münsterské radnici v roce 1648

Třicetiletá válka skončila vestfálským mírem v roce 1648. Žatec ležel v troskách. Začala změna v Žatci. Před válkou mělo město 4 200 až 4 500 obyvatel. V roce 1651 jich bylo pouze 2167.Tato válka a porážka stavovského povstání měly ještě dva zásadní důsledky. Město bylo zjevně utrakvistické, ovšem . povolení protestantského náboženství v Čechách samozřejmě vítězům, katolickým Habsburkům, vůbec nepřišlo na mysl. Bylo nařízeno, že každý, kdo nevyznává katolickou víru, musí opustit Žatec a zemi. To se týkalo celého království. Někteří Žatečané zřejmě změnili názor a konvertovali ke katolicismu. Ostatní odmítli. Odhadujeme, že ze Žatce odešlo asi 140 až 150 měšťanských rodin.
Nyní došlo k obnovení přílivu německých osadníků do Žatce. Světská i církevní moc se snažila oživit hospodářskou sílu, která byla značně oslabena dlouhou válkou, a podporovala přesídlování do silně zdecimovaných oblastí.
Zkoumáme-li měšťanské knihy pro nové občany, vidíme, že příliv nových obyvatel z Německa, zejména z Bavorska, Míšně a německy mluvících oblastí v Císařském lese a Krušných horách, se zvyšuje. Městská kniha je vedena v češtině přibližně do roku 1710. Teprve poté začíná převládat němčina.

Ale i na okolním venkově, který byl do té doby osídlen převážně Čechy, byl nyní silný příliv německy mluvících osadníků. O germanizaci však ještě nelze hovořit, protože příliv byl motivován hospodářskými zájmy.
Ještě před třicetiletou válkou bylo území jižně od řeky Ohře osídleno českým obyvatelstvem. Nebyli tam žádní Němci. To se projevuje i v místních jménech, která jsou všechna česká, ale poněmčená. Ze všech německy mluvících nářečí v Čechách je žatecké nářečí jediné, které je francké, tj. nejblíže příbuzné nářečím, jimiž se mluví v severním Bavorsku. Nejlépe ji lze přirovnat k městu Hof a Naile. Po třicetileté válce odtud museli do oblasti Žatce znovu přijít osadníci.

Kapucínský klášter v Žatci

Od poslední třetiny 17. století došlo ke změně v církevním životě. Nyní byli obyvatelé opět převážně katolíci. Kapucínský klášter v Žatci byl postaven v letech 1676-1684 a existoval až do roku 1950. Vedle klášterní budovy byla založena rozsáhlá bylinková zahrada. Dnes je klášterní zahrada upravena jako malý park a vybízí k odpočinku uprostřed města.

V 18. století došlo k rozkvětu pěstování chmele a obchodu s ním. V té době už bylo po celé Evropě známo, že nejlepší chmel pochází z Čech. Zejména žatecký chmel byl vynikající kvality, takže i tehdy se velká část chmele vyvážela. V okolních vesnicích pěstovali bohatí zemědělci „zelené zlato“ na velkých plantážích.

Obchod s chmelem Saaz a jeho kamenná svědectví
Historie částečně zaniklé tradice


Přednáška Otokara Löbla na mezinárodní konferenci Monumenta VIVA v Praze na Vyšehradě 3. prosince 2015 na téma „Zachování kulturního dědictví v oblasti bývalých Sudet“.

další stránka