Počátky osídlení žateckého regionu

Osídlení Žateckého regionu patří k nejstarším v Čechách. Archeologické nálezy dokazují nepřetržité osídlení od starší doby kamenné, přes mladší dobu kamennou a bronzovou, Kelty až do osídlování germánskými a slovanskými kmeny.

Nejstarší artefakty byly objeveny v roce 1912 u obce Holedeč u Žatce

Schematická rytina ryby na zlomku mamutího žebra z paleolitické stanice v Holedeči

V roce 1927 objevil archeolog Peter Bock na fragmentu mamutího žebra rytinu ryby. Jedná se o jeden z nejstarších nálezů umění doby kamenné na území České republiky a zároveň svědectví o přítomnosti lidí v oblasti  Žatce před zhruba třiceti tisíci lety.

Také vrch Rubín v Čeradické plošině nad vsí Dolánky je jakožto významné místo pravěkého a raně středověkého osídlení chráněnou kulturní památkou a patří k důležitým archeologickým místům žateckého regionu. Co se týče osídlení tohoto vrchu, můžeme říci, že byl osídlen téměř nepřetržitě od neolitu až do doby hradištní. Nejstarší opevnění byla vybudována ve starší době bronzové, v Únětické kultuře. Další hradní valy byly vybudovány v halštatském období v 6. století př. n. l. Opevnění bylo znovu obnoveno v období hradištní na konci 9. století, kdy zde byly vybudovány asi 2 m široké valy a komorové stavby.

Vrch Rubín

Výrov – tabulový vrch vysoký 509 metrů je dominantou přírodního parku Džbán. Opevněn imposantní hradbou svědčí o keltském obyvatelstvu ve 4. století před naším letopočtem. Na vrcholové planině jsou znát pozůstatky hradiště z doby halštatské. Podle keltského kmenu Bójů byla země pojmenována jako Boiohaemum.

Výrov

Když došlo ke konfrontacím s germánskými kmeny, opustila část Keltů zemi   jih. Asi v polovině 6. století byl vrch osídlen Slovany.  5:18

V ojedinělém archeologickém skanzenu Březno u Loun můžeme shlédnou asi na 5 ha plochy neolitická sídliště.  Jsou zde rekonstruovány např. dlouhý neolitický dům, polozemnice z doby stěhování národů, raně středověká keramická pec či zásobní jáma na obilí. Všechny objekty byly postaveny podle konkrétních půdorysů odkrytých při výzkumu a za pomoci starých technik a replik původních nástrojů. Skanzen je ale především archeologickým příkladem mírumilovné koexistence slovanských a germánských kmenů.

další stránka