Revoluční rok 1848

Revoluční rok 1848 byl v Evropě rokem národní jednoty a hnutí za nezávislost. To se týkalo především Německa a habsburského Rakouska, tedy samozřejmě i Čech, Moravy a rakouského Slezska. Nyní zde vznikly první konflikty mezi dvěma etnickými skupinami.

Když děla potlačila revoluci – rok 1848 v Čechách

Rok 1848 byl významným zlomem v celých česko-německých vztazích. Dá se říci, že se zde něco zhroutilo, a to velmi, velmi zásadně. Česká společnost, včetně té žatecké, požadovala národní emancipaci a významnější roli v rakouské monarchii. Rakouští Němci však mají problém s loajalitou vůči rakouskému císaři a vzhlížejí spíše k Německu. Rok 1848 je pro Žatec také přelomový. Byla to doba, kdy tehdejší český starosta František Jelínek podporoval národně vlastenecké tendence a smíření mezi Čechy a Němci. Naproti tomu žatecští Němci volili do frankfurtského parlamentu, do parlamentu budoucího sjednoceného Německa, a tak nějak zradili rakouskou monarchii.

„Je to doba, kdy nastává významná cézura. Pro obě jazykové skupiny se jazyk stává znakem identifikace nebo vlastností a vzájemně se od sebe vzdalují.“

městské divadlo v dnešní Dvořákové ulid

V roce 1848 byl však položen i základní kámen žateckého divadla a první představení se konalo již v dubnu 1849. Brzy se tato scéna stala kulturním centrem města a představení se nemusela vyhýbat srovnání s představeními ve Vídni nebo Salzburku.
S průmyslovou revolucí v druhé polovině 19. století se počet obyvatel ztrojnásobil. Kromě pivovarů a sladoven vzniklo ve městě mnoho nových podniků. Nyní zde byl cukrovar a firmy vyrábějící podkovové hřebíky, smrkovou smůlu, konzervy, lepenkové obaly a ocelová lana. Nacházelo se zde však také mnoho řemeslných podniků a dokonce i továrna na klavíry. Žatec se stal železniční křižovatkou a byla přímo spojena s nejdůležitějšími obchodními centry v Německu a Rakousku. Většina podniků byla v německých nebo židovských rukou.

Žatec – Buštěhrádské nádraží

Pohled přes řeku Ohře na město a bývalý řetězový most v Žatci, který postavil Friedrich Schnirch (1826).

další stránka